-

Město Kadaň

Turistické informační centrum Kadaň

Adresa: Jana Švermy 7, 432 01 Kadaň
Telefon/fax: + 420 474 319 550
Mobil: +420 725 763 497
E-Mail: infocentrum@mesto-kadan.cz
WWW: http://www.mesto-kadan.cz

Telefonní seznam důležitých čísel v Kadani

-

PROVOZNÍ DOBY:

 

Letní sezona od 1.4. - 31.10.

Po 8.00 - 17.00 h.

Út  8.00 - 16.00 h.

St  8.00 - 17.00 h.

Čt  8.00 - 16.00 h.

Pá  8.00 - 16.30 h.

So  8.30 - 17.00 h.

Ne  8.30 - 17.00 h

 

Zimní sezona od 1.11. - 31.3.

Po 8.00 - 17.00 h.

Út  8.00 - 16.00 h.

St  8.00 - 17.00 h.

Čt  8.00 - 16.00 h.

Pá  8.00 - 16.30 h.

So - Ne Zavřeno

POLEDNÍ PŘESTÁVKA 11.30 - 12.00 h

-

Nabídka některých služeb v Turistickém informačním centru Kadaň:

  • informace o kulturních, společenských a sportovních akcích

  • informace o památkách a turistických zajímavostech v Kadani a okolí

  • informace o stravování, ubytování a dopravě

  • zprostředkování průvodcovské činnosti

  • prodej informačních materiálů, upomínkových předmětů, turistických potřeb, knižních publikací o Kadani

  • prodej parkovacích hodin

  • prodej a příjem inzerce – Kadaňské noviny

  • prodej vstupenek na kulturní akce v Kadani a okolí (Colosseum)

  • prodej vstupenek přes Ticketportal

  • zajištění výpisů z databáze Czech POINT

  • zajištění informačního systému Datových Schránek

  • dětský koutek

  • úschovna kol a zavazadel

  • půjčovna jízdních kol

  • provoz veřejného WC

  • nabídka expozic - Galerie Karla Havlíčka, Galerie městské památkové rezervace a reprezentačních výstavních prostor

-

Všechny kulturní akce v Kadani

rozkliknout tento odkaz

-

Františkánský klášter

Kadaňský hrad

Radniční věž

Bašta

Prohlídka města

Výstavy

Město Kadaň
PAMÁTKY
MAPA

-

Historie města Kadaně

Osídlení kada ňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící ohe ň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.

První doklady o osídlení kada ňského okolí ve středověku spadají až do konce 11. a první poloviny 12. stol. (Úhošťany, Lomazice, Kralupy u Chomutova). Někdy v této době vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 12. století zde začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinu z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále - Václava I. nebo Přemysla II. Otakara - byla Kadaň povýšena na královské město. Vznikl zde královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Johanité si podrželil farní práva nad novým městem a vystavěli pozdější děkanský kostel Panny Marie (dnes Povýšení sv. Kříže).

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346-1378) zažilo město velký rozkvět, podnícený zřejmě opravami po ničivém požáru roku 1362. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy. Při svém prvním kada ňském pobytu ve městě potvrdil Kadaňanům 29. května 1367 konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Když zde pobýval podruhé, povolil 8. září 1374 "obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města, jak to činí obyvatelé pražští". Karlův syn a nástupce Václav IV. (1378 - 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kada ňským purkrabím. Na jaře 1421 bylo město dobyto pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Druhá polovina 15. století se odehrála ve znamení vlivu šlechtického rodu Lobkoviců. Dne 10. srpna 1469 byl kada ňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal na téměř padesát let pánem celého města. Tomuto mocnému velmožovi vděčíme za vybudování františkánského kláštera, kde je i pohřben.

Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiniánský mnich Martin Luther. Koncem června 1534 se Kadaň stala místem setkání římského a českého krále Ferdinanda I. s předními politiky Svaté řÚe římské ve věci Uzavřené politické dohody vstoupily do dějin pod názvem „Kadaňský mír“. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 proběhly také v Kadani a okolí konfiskace majetku a násilná rekatolizace převážně utrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. třicetileté války (1618 - 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly v polovině 18. století nové útrapy. Dne 14. října 1742 se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Po požáru byla řada soukromých i veřejných budov obnovena a přestavěna péčí kada ňského architekta Johanna Christopha Kosche. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kada ňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.

V letech 1803 – 1823 působilo v piaristické koleji, bývalém klášteře minoritů, historicky první kada ňské gymnázium. Město Kadaň se 1. února 1850 stalo oficiálně sídlem okresního úřadu, a tedy centrem politického okresu, sahajícího od krušnohorských Vejprt po Jese ň v Doupovských horách. V roce 1904 se Kadaň lokální železnicí připojila k vybudované síti Buštěhradské dráhy (Praha – Chomutov – Cheb).

Dne 4. března 1919 došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi československým vojskem a německými obyvateli, kteří demonstrovali za svá práva na národnostní sebeurčení. Výsledkem bylo 25 mrtvých a několik desítek zraněných.

Při parlamentních volbách roku 1935 zaznamenala drtivé vítězství Sudetoněmecká strana. Kadaň byla německou armádou obsazena dne 5. října 1938. Kadaňsko se stalo součástí nové územní jednotky německé řÚské správy - Sudetské župy. Š˜ada sudetských Němců vystřízlivěla z vítězného opojení roku 1938. Byla vypálena židovská synagoga, mnoho židovských rodin pak nalezlo nelidskou smrt v koncentračních táborech. Koncem války se hospodářská situace zhoršila. Dne 8. května 1945 pronikla do Kadaně sovětská (ruská) Rudá armáda. Náš kraj se vrátil do prastarého svazku českých zemí. V Kadani byla zavedena česká správa. Desítky tisíc německých obyvatel Kadaňska byly vyhnány či organizovaně vysídleny do okupačních zón poraženého Německa. Kadaň a tehdejší kada ňský okres byly postupně osídlovány novým obyvatelstvem ze všech koutů českých zemí a Slovenska i krajany z Volyně a Vídně. Pokusy o demokratickou obnovu Československa byly nadobro zničeny roku 1948, kdy stát opanovala komunistická strana se svou totalitní ideologií. Teprve od roku 1989 se v naší republice i v našem městě pokoušíme vytvářet znovu společnost svobodných občanů. V Kadani, v tomto kdysi královském městě, žije dnes pestrá národnostní pospolitost - Češi, Slováci, Němci, Ukrajinci, Mačaři, Romové, Vietnamci...

Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí Galerie Pod Věží (od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka ) je také informační centrum města Kadaně. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367.

Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kada ňský hrad, barbakán (předbraní) Žatecké a věž Mikulovické brány, městské opevnění, radnice a další (vizte dále oddíl Památky města Kadaně)